Oč jde na Bakové?

Baková je na první pohled celkem obyčejný kus země v katastru obce Zbuzany jihovýchodně od Prahy, cca 3 km od hranic hlavního města a pouhých 13 km vzdušnou čarou od Národního divadla. Lokalita se nachází u křižovatky silnic mezi Ořechem, Zbuzany, Chotčí a Chýnicemi. Remízek, pole, sloupy vysokého napětí. Zde bylo 90. letech v územním plánu Zbuzan vyčleněno cca 22ha pro těžbu písků a štěrkopísků, které se tu ostatně těžily v malém množství už dříve, jsou však velmi nekvalitní a těžba tak nebyla nikdy příliš lukrativní, a proto se území používalo většinou jako pole. Až v roce 2000 majitelé a zastupitelstvo Zbuzan začalo jednat s italským investorem o možnosti ložisko vytěžit až do hloubky 16m (štěrkopísků jsou zde cca 0,5-3m) a vzniklou jámu využít k podstatně výnosnější činnosti, totiž jako skládku. Pro inspiraci nebylo třeba chodit daleko - u obce Ořech je "kopec", skládka inertního materiálu v rámci "stavby vodojemu", která do rozpočtu obce ročně přispívá nemalou částkou. Vzhledem k podstatně menší rozloze Bakové zde však měly být skládkovány podstatně méně nevinné materiály, které zato přinášejí podstatně vyšší zisky.

Záměr investora

  • Skládka by měla být v provozu 23 let, mělo by se těžit do hloubky 16m a vytěžené jámy se zaplňovat „stabilizovaným“ odpadem. Množství odpadu je plánováno na cca 2 500 000 m3. Dopravu by zajišťovalo 320 nákladních aut denně! Monitoring skládky po ukončení provozu je naplánován pouze na 5 let!
  • Pro zpracování odpadu na „stabilizovaný“ (definice podle vyhlášky viz níže) investor plánuje vybudovat několik „dočasných staveb“ (rozuměno dočasných = po dobu trvání skládky) - o rozměrech 120x33x12,75m, 36,4x12,5x7,8m a 18,4x12,5x6,75m + neveřejná výdejna PHM.
  • V dokumentaci je (na str.26-30) seznam odpadů přijímaných ke zpracování. 32 skupin z nich je označeno jako „nebezpečné odpady“.
  • Na str. 86 je „záludně“ působící tabulka, ve které se investor zavazuje nepřijímat odpady, které přesahují vypsané koncentrace škodlivin, což ovšem znamená, že do těchto koncentrací to možné je!!! Jedná se látky rakovinotvorné, mutagenní i jinak nebezpečné.

Podle §10 odst. e) vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady je stabilizace odpadu: „technologie úpravy odpadu spočívající ve využití fyzikálních, chemických nebo biologických postupů, vedoucí k trvale omezenému (řízenému) uvolňování škodlivin z odpadu do jednotlivých složek životního prostředí v souladu s požadavky tohoto i zvláštních právních předpisů“.

Co nás znepokojuje?

Kromě výše uvedených skutečností uvedených přímo v dokumentaci záměru především:

1. absolutní nevhodnost lokality Baková z pohledu krajinářského, ochrany přírody a vodních toků, blízkosti CHKO i obytné zástavby, převládajících větrů a nevhodného podloží. Skládka je plánována nad zcela nevhodným krasovým podložím, jako skládka S-OO („ostatní odpady“), tedy s nízkým zabezpečením. Životnost plastové fólie použité na dně vytěžené jámy není nekonečná (odhad je 30 let). Jakékoliv průsaky by - dříve nebo později - ohrozily pitnou vodu – nejprve v Chýnicích, které jsou 0,5km (z kopce) a přes Radotínský potok i zdroje pitné vody pražské.

2. investor – italští majitelé se sídlem v Lucemburském velkovévodství, s kontakty na italské podnikatele s odpady, a to vše v době, kdy Itálie čelí velkým problémům se skládkováním (další informace >> ). Neprůhlednost jejich podnikání v ČR (velké množství firem, které vznikají a zanikají jak je třeba); etické kvality investora, který se přes svou oblíbenou větu „chceme pracovat v přátelském ovzduší“ chová velmi arogantně až bezohledně.

3. postoj zbuzanského starosty a zastupitelstva – některým zbuzanským zřejmě představa nebezpečné skládky za humny nevadí, Baková je přeci "za kopcem". Neuvědomují si, že např. podzemní vody v krasu jsou zcela nevyzpytatelné a že případný únik může ohrozit i jejich studny. Naštěstí - jak ukázala petice v roce 2003 i nedávná veřejná zasedání - je ve Zbuzanech dost lidí, kterým je životní prostředí přednější než plná obecní pokladna.

4. lidský faktor – i sebelepší záměr může snadno ztroskotat v důsledku lidské chyby nebo dokonce zlého úmyslu. Každá skládka představuje potenciální nebezpečí pro své okolí. V případě větších potíží nebo havárie skládky provozovatel často zkrachuje a náprava škod může stát až miliardy korun.


Copyright © 2001-2010 o.s. Karlštejnská cesta

[CNW:Counter]